úterý 31. prosince 2013

Zápisky abstinentovy


Antibiotikům bezpochyby vděčím za mnohé. Jsou úžasná, skvělá a užitečná. Přesto je tu ona podmínka. Nepijte! Což o to. Rovných sedmnáct let jsem abstinovala a ani teď žádný závratný pijan nejsem. Proto by mi to teoreticky nemělo vadit. Jenže znáte to. Závist je ošklivá věc. A co si budeme nalhávat, jsou případy, kdy bych do sebe s chutí něco kopla, jen abych otupila smysly... těžce zkoušené pijanstvím ostatních.

Vítejte v mém deníčku, psaném pevnou rukou. Respektive pevnými deseti prsty. But baby, at what price?

pátek 27. prosince 2013

Zázračný krém má jméno

Zdravím a doufám, že si užíváte krásné Vánoce. Já ano. Jsem spokojená, najezená a je mi teplo... Dny trávím sledováním pohádek, čtením, hraním jisté online hry a zejména psaním své seminární práce do výtvarné výchovy, o čemž ví své zejména Odula, jež tímto oficiálně povyšuji do hodnosti své vrchní poradkyně, kteroužto funkci i bez toho svědomitě zastává již od chvíle, kdy jsem jí položila svůj první dotaz.

Přicházím se slíbeným článkem o zázračném krému, o němž jste si mohli přečíst zde, a který jsem slíbila odtajnit, jakmile jej dostanu. Krém se podle očekávání objevil mezi vánočními dárečky a já jsem tak měla příležitost dovědět se, co je to vlastně zač. Upřímně, něco mě na něm překvapilo.

úterý 24. prosince 2013

A je to tady...

Všem svým čtenářkám děkuji za jejich podporu a milé komentáře. Nedokážete si ani představit, jak moc to pro mě znamená. Přeji vám ty úplně nejkrásnější Vánoce strávené ve společnosti lidí, které máte rádi a do nového roku hlavně zdraví a duševní pohodu, protože co si budeme povídat, na tom záleží nejvíc... ;)
- Markéta

sobota 21. prosince 2013

Akné aktuality: Co se mi děje v hlavě a co na obličeji

Ve středu jsem se opět vydala na výlet do našeho slavného krajského města. První zjištění? Zbožňuju inverzi! U nás pod horama je krásně jasno, ale zároveň mi zuby necvakají o sebe, sotva vylezu ze dveří. V Ostravě mě to málem odfouklo a na zataženou oblohu vůbec není hezký pohled. No co říkám, zbožňuju inverzi.

Nyní však opustím úvod shrnující mé praktické poznatky o počasí a pokusím se přiblížit a zhodnotit současnou situaci v oblasti akné a psychiky.

středa 18. prosince 2013

O cvičení

Nikdy by mě tímto tématem nenapadlo zabývat se... Kdyby mi před několika týdny nebylo řečeno: "Hubneš! Ať se nám neztratíš před očima!"
Hned zkouším, jestli je to pravda. Plesknu se rukou přes stehno a ejhle. Vždyť ono se to skoro netřepe!

Toto prohlášení bych měla uvést na pravou míru. Nehubnu. Navíc se cpu. Ne sladkostmi a chipsy a podobně, ale prostě mám ráda jídlo, opravdové jídlo a mohla bych jíst pořád. Prokazatelně vážím pořád stejně. Nicméně, možné je, že tu změna přece jen je. Nikdy by mě nenapadlo, že moje poskakování bude mít nějaký efekt. Nesnažím se o něj.

Co se u mě rozumí cvičením? Vcelku jednoduchá sestava posbíraná z různých zpevňovacích a tvarovacích cviků z celého internetu. Něco na břicho, něco na nohy, něco na pr... Dvacet minut každý den. Ono je to ale vlastně celkem jedno. A proč tedy cvičím a co mi to dává?

neděle 15. prosince 2013

Zdravé Vánoce: místo cukroví ovoce namáčené v jogurtu!

Nebo taky ne.

"Taku radu na řiť kladu," říká má prababička a samozřejmě má pravdu. Aby nás nikdo ani v nejmenším nemohl podezírat z úmyslu bojkotování vánočního obžerství, náležitě a důkladně jsme se pojistili. Ostatně jako každý rok. Cukroví pečeme rovnou pro tři domácnosti najednou - u babičky. A pokud bychom vyrobili méně, než dvacet druhů, tak by snad nebyly Vánoce. Letos to bylo druhů dvacet čtyři. Ano. Ale babička to ještě něčím určitě zaokrouhlí. Když už, tak už...

úterý 10. prosince 2013

Experiment: bez make-upu (část prvá)

Nevím přesně, co mě to popadlo. Svůj díl na tom mělo to, že jsem už ze všeho toho makeupování, zakrývání, zapatlávání, pudrování, přepudrovávání a opravování masky zcela, naprosto, kompletně a beze zbytku otrávená, znechucená, unavená, unuděná... a výsledek mi nepřinese žádný pocit uspokojení.

A potom je tu fakt, který vykřikuje každý samozvaný "odborník" (nejlépe v komentářích pod videi Cassandry Bankson): make-up akné zhoršuje, nenoste ho..! Parabeny, bla, ucpané póry, bla, bla... Uznávám, nevrhejte se na mě, něco na tom bude, nemyslím si ale, že by právě taková věc měla zásadní vliv na mé hormonální (téměř jistě to prokážou až testy) akné. Pak jsou tu holky z mé třídy - dvě nebo tři, které se pyšní dokonalou pletí a nenosí make-up (sláva, sláva, že někdo takový existuje!).

V neposlední řadě, zdá se mi, že si používáním make-upu tak nějak kradu vlastní identitu. Rozumějte, už dobrých pět let jsem do školy nebo na jiné veřejné místo nevylezla bez make-upu, bez ohledu na stav pleti. Mám ji přece tááák mastnou (to je fakt, který nelze popřít) a tady je beďar (kde jsou ty časy), dnes bych byla za jeden beďar a nic víc uprostřed obličeje vděčná. I kdyby byl zrovna mezi očima. Znáte to místo, že jo? Tak to je.

Za další. Mám ráda ten pocit, těsně po umytí, bez mastnoty, s vůní tymiánu. Což mě přivedlo k nápadu, že na chvíli upustím od různých obličejových umývátek. Třeba se mi to vymstí, třeba ne. Nakolik jsou různé pěnygelykrémyemulzetonikaséra jen reklamním tahákem? A jak by se cítila pleť bez nich? Co je špatného na čisté vodě? Mamka si pouze jí myje obličej celý život a měli byste vidět, jak krásná její pleť je. Tak co kdybych toho po x letech na chvíli nechala? Jelikož by to zahrnovalo i přípravek, kterým se odličuju, tak to prostě vyžaduje, aby nebylo co odličovat... Aspoň tedy do té doby, dokud neseženu něco, co bude vyhovovat mým představám.

Tak, tady vidíte shrnutí mých ušlechtilých cílů. Jak dlouho mi ale takové odhodlání může vydržet?

neděle 8. prosince 2013

Krvavý Mikuláš

Co se stane, pokud někdo třídě 4.C upře brutální pasování bažantů? Inu, na tuto třídu zbyde úkol dělat Mikuláše... A poněvadž je to třída plná mstivých potvor, zapomeňte na vlídného vousatého staříka, hodné andílky a roztomilé čertíky. Naše třída se proměnila v bandu záhrobních bytostí s křídly zbrocenými krví, mrtvolných masek a těch nejzlomyslnějších ďáblic. Nic pro slabé povahy.

Ovšem i tahle banda musí mít někoho zodpovídajícího za čistotu po takové řezničině. Z tohoto důvodu byly vyčleněny tři uklízečky, mezi kterými jsem byla i já (mám se urážet?). Narozdíl od svých kolegyň jsem svůj kostým pojala dost neuklízečkovsky. Na dotaz, co to vlastně představuju, jsem odpovídala: šílenkyně ze záhrobí se zálibou v krvavých hadrech.

A o krev nebude nouze. Doufám jen, že všem postiženým se podaří vyprat tu patlačku z drahých značkových oblečků, jinak se nám ten Mikuláš ještě pěkně prodraží... Jestli se mi takový typ akce líbil je poměrně diskutabilní, protože jako konzervativce mě všechny změny vyvádějí z míry, ale fakt, že můžu vypadat děsně a ještě mi za to skládají komplimenty, mě pochopitelně potěšil.

pátek 6. prosince 2013

Moje akné: Bez cenzury & Jak to cítím?

Přijde mi jako docela dobrý nápad dát sem fotky, které ukazují skutečný stav. Ne proto, že bych byla nějaká masochistka a užívala si vystavování naprosto nelichotivých snímků na internetu. Ale zkrátka byste možná rádi věděli, o čem celou tu dobu mluvím a na co si stěžuji. Navíc bych to také ráda pojala, jako jakési zmapování vývoje.

Zároveň si bez nějakého sebeshazování myslím, že spousta z vás se bude po zhlédnutí těchto fotek cítit lépe, ohledně svých nedostatků. Já to tak ostatně taky mám. Existují lidé i s horším akné než já. A ten pohled na ty fotky, přestože ty lidi samozřejmě lituju, protože vím, že spousta z nich má zkažené životy, mě tak nějak uklidní.

úterý 3. prosince 2013

Kterak jsem objevila zázračný krém

Na úvod bych moc ráda poděkovala těm, co se ozvali v komentářích. Chtěla bych říct že si toho vážím a jsem za to moc ráda. Takhle po ránu mě to energií nabilo natolik, že jsem ustlala postel svého bratra, přestože jsem předtím přísahala, že mu tam ten svinčík nechám. Tak vidíte, co to se mnou dělá.

Teď už tedy ke krému. Hledání něčeho, co by vyhovovalo mé pleti jsem už před časem vzdala. Po všech krémech, které slibovaly matný vzhled (ehm, Garnier, ehm...), jsem se leskla jako bych se namazala sádlem. A postoj mé bývalé kožní, co se krému týká, jistě znáte. Takže jsem si řekla: Hele, Markůšu (ano, mám přezdívku Markůšek, za což vděčím své sestře), krémy asi nejsou nic pro tebe. Pak jsem objevila oleje - výborné. Asi bych tedy nehledala dál, kdyby babička nevykládala svým kamarádkám o tom, jaké mám problémy s akné. A tak se přihodilo, že ta kamarádka někde vyhandlovala malý vzorek čehosi v neoznačeném bílém kelímku. Nejevila jsem o to nijak zvlášť velký zájem, protože jsem v té době začínala s něčím jiným (ehm, Mary Kay, ehm...). Až když to všechno začalo selhávat, toho dne, kdy jsem se vrátila od své (staro)nové kožní, jsem se rozhodla přidat k těm antibiotikům něco nového.

neděle 1. prosince 2013

Ještě pořád žiju

Pokud už jste náhodou začali spřádat teorie, že jsem umřela, je nejvyšší čas je vyvrátit. V akné oblasti se toho stalo hodně a já jsem se prostě nějak nemohla dokopat ke psaní. Po marném boji jsem nakonec přece jen skončila na kožním. Ale u jiné paní doktorky, která je mimochodem nejlepším lékařem, co vůbec znám.

neděle 27. října 2013

Isotretinoin: za mě ne

Mým původním záměrem bylo napsat objektivní článek o léčbě akné isotretinoinem. Avšak tento záměr se poněkud zvrhl ještě dříve, než jsem stihla dopsat nadpis. Jinak řečeno: položila jsem si otázku, jestli to se svým stylem vyjadřování vůbec dokážu. Přiznám se, že objektivita není mou příliš silnou stránkou, už proto, že názor mám v podstatě na všechno a trpím neodbytnou potřebu sdělovat jej ostatním. Poté, co jsem došla k tomuto závěru, jsem se rozhodla, že s nějakou nezaujatostí nebudu týrat ani sebe, ani vás.

Tento článek bude vycházet z informačního letáku pro pacienty užívající lék Aknenormin obsahující účinnou látku isotretinoin. To je stejná látka, kterou můžete najít v lécích Roaccutane či  Accutane. Chtěla bych se pokusit o sepsání jednotlivých bodů shrnujících můj postoj k této léčbě. Článek to bude dost obsáhlý.

pátek 25. října 2013

Markétina řevoterapie

Někdy mám strašnou chuť řvát. Jen tak křičet do prostoru, neslyšet nic kromě sebe. Je to taková dobrá ventilace veškerého mého rozčarování a vůbec. Přišlo to na mě zrovna dneska ráno, když nikdo nebyl doma. A protože jsem řvoun kulturní, pustila jsem si svou milovanou Florence a aniž bych ji tím chtěla nějak znehodnocovat, společně s ní jsem křičela texty, které znám nazpaměť. Řvací nálada je ale i nebezpečná, protože poněkud rozkolísá emocionální hladinu a někdy se to zvrtne opačným směrem a v tom nejhorším případě s sebou na povrch vyplaví zoufalství.

úterý 22. října 2013

Olejuji

Tímto článkem se k vám vracím z hlubin své velmi nedávné deprese (ještě ji cítím v kostech). Před několika dny jsem si koupila Saloos Bio regenerační olej, levandulový, jak už jsem ostatně avizovala. 100% tea tree oleji od Dr. Popova tak přibyl kamarád. Protože oleje používám jen krátce, ještě je nemůžu nijak zhodnotit z dlouhodobého hlediska používání. Nechci tento článek pojmout jako recenzi, už proto, že to neumím a záměrem tohoto blogu ani není nějaké recenze vytvářet. Viděla bych to tedy na lehké zhodnocení prvních dojmů.

čtvrtek 17. října 2013

Co přinesl čtvrtek

...aneb V hlubinách chemického doupěte & David má dotaz & Já mám levandulový olej & Mamka má připomínku

Jelikož většina mé třídy je momentálně na výletě v Praze, kde se snaží "být na úrovni a nebýt za řepáky", já jsem v tom našem nádherném beskydském vidlákově klidně zůstala. Znamená to, že po gymnáziu se pohybuji jako samostatná jednotka, což mé samotářské duši nenávidějící jakoukoliv organizovanost velmi vyhovuje. Ano, samozřejmě, že do školy chodím i za takové situace. Jsme sice prestižní škola, i když se naše pověst momentálně řítí do propadliště dějin v přímém přenosu, i přesto však považuji za čest dělat jí dobré jméno svou vzornou docházkou. Vlastně to mám docela ráda, protože se mi naskytne příležitost vidět celý veleslavný ústav vidět z jiného úhlu pohledu a takříkajíc se podívat do zákulisí. Mám ráda pohledy do zákulisí z jednoho prostého důvodu: odhalím, jak věci fungují. Dozvím se vše, co potřebuji vědět. To, že to vím, mi potom při pozdějších konfrontacích dává pocit jistoty a kontroly nad celou situací.

úterý 15. října 2013

Otázky

Co mi tenhle týden chybí? Co je důvodem prázdnoty, která nabízí jen ozvěnu kroků kohosi neviditelného? Proč jenom mám ten pocit, že můj život není úplný? Nechte mě zamyslet se... ach, už vím!

neděle 13. října 2013

Podzimní vycházka

...je tam krásně

Podzimní počasí má na mě blahodárný vliv. Jsem méně jedovatá a sarkastická, než obvykle. Zírám na barevné listí, nejraději mám červené a hned potom zářivě žluté. Dohromady s mlhou převalující se kolem kopců, slunečními paprsky a čerstvým větrem to má takové kouzlo, že i nejzarytější cynik zamáčkne slzu v oku.

sobota 12. října 2013

Co dělám pro svoje vlasy

Vítám vás u článku, kde slovo akné nezazní ani jednou (odteď). Proč? Protože jsem už v tagu Versatile Blogger Award zmínila, že jsem posedlá péčí o své vlnité vlasy. Mým dlouhodobým záměrem bylo napsat o tom podrobněji, protože všechny vlnky a kudrlinky světa si zaslouží své místo na výslunní. Ráda bych vás provedla svou typickou péčí.

Nejprve je však potřeba ujasnit si několik věcí:
  • Bez nadsázky lze říct, že za svůj život vděčím úžasné stránce NaturallyCurly. Z té v podstatě vycházím téměř ve všem. Je to neocenitelný zdroj inspirace, takže pokud trochu vládnete angličtinou a potřebujete poradit v nějaké kudrnatovlnité záležitosti, vřele doporučuji kliknout na tento odkaz.
  • Moje vlasy nejsou kudrnaté. Jsou vlnité. Ano, hádáte správně, NaturallyCurly má vypracovanou svou vlastní typologii, ve které jen tak pro zajímavost spadám někde na pomezí kategorií 2b a 2c.
  • Možná, že sami vlastníte jiné než rovné vlasy, připadají vám ošklivé a každý den je pálíte žehličkou. Já jsem to tak taky dělávala. Nebo snad máte vlasy naopak úplně rovné a závidíte mi. Anebou si své vlnky a kudrlinky pěstujete a v tom případě mi dovolte, abych si s vámi virtuálně plácnula, protože mezi všemi kudrnatci a vlnatci existuje jisté pouto sounáležitosti a spiklenectví.
  • Ať už spadáte do kterékoliv kategorie, nic vám nebrání číst dál. Uvnitř článku najdete legrační obrázky.

pátek 11. října 2013

Bazénový dědek je sprosťák

...rychlý zápis do deníčku aneb Co se mi to dnes přihodilo

Všímáte si, jak se můj svět postupně zabydluje bizarními postavičkami? Vedle bezkonkurenční Mejkapovačky si tu své místo na slunci vydobyla neméně zajímavá osoba, a to Bazénový dědek. Možná si vzpomínáte na to, jak jsem v jednom z předcházejících příspěvků zmínila jednoho postaršího rehabilitujícího se občana, který navštěvuje bazén ve sportovním centru, kde máme tělocvik? Jaký by to byl pátek bez bazénu? Divný. Bez Bazénového dědka? Za všechny prachy.

čtvrtek 10. října 2013

Versatile Blogger Award

Nějakou zvláštní náhodou se přihodilo, že mě Zdenule nominovala na Versatile Blogger Award, což mě dost zaskočilo, ale samozřejmě potěšilo, čímžto jí děkuji. S blogem jsem začala docela nedávno, takže si toho cením. Zároveň mě to utvrdilo v tom, že chci pokračovat, protože Tečky a kopečky vznikly vlastně tak "na zkoušku".

Nyní rychlá rekapitulace pravidel:

1. Napište o sobě 10 věcí.
2. Odpovězte na 10 otázek bloggerky, která vás nominovala. 
3. Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
4. Nominujte 5 bloggerů, kteří mají méně než 200 čtenářů.
5. Informujte bloggery o tom, že jste je nominovali.

pondělí 7. října 2013

Čerstvá vrstva omítky a plastelína

Vážení a milí, chystám se vám poreferovat o dnešním nesnadném dni. Začal velmi slibně. Usnula jsem po čtyřech a půl hodinách snahy, ve tři ráno. To u člověka zvyklého na "svých osm" evokuje problém. Následně jsem se dozvěděla, že problémy se spaním měli takřka všichni, včetně stáda mamčiných kolegyň z práce. Že by divná konstelace?

neděle 6. října 2013

Schované zrcátko

A tak se zase překulil týden. No ne, jak ten čas letí. Za měsíc nám už budou vyhrávat koledy. Za měsíc a půl mě čeká náš přeslavný stužkovák. Jeho datum je hranicí - pokud do té doby nezačnu v obličeji připomínat lidskou bytost, tak to s Mary Kay balím. Lidi už teď vymýšlejí, v čem tam půjdou. A co já? Vždyť jsem ani nechodila do tanečních a úplně na zadním ramínku na mě nesměle pomrkávají jediné šaty, nepříliš vhodné pro chladný listopadový večer. Rozumějte, já občas mrznu i ve 30 stupních. Vlastně je to na delší povídání. Já a moje neprokrvené prsty s nehty nepříliš zdravě vyhlížející modro-fialové barvy jsme prostě legenda. No co se tedy nestalo. Moje předrahá maminka mi nabídla, že mi půjčí šaty svoje. Jsou úpletové, tmavěmodřetřpytivé a hlavně, mají dlouhý rukáv! (Akorát na zádech se nachází jedna krizová oblast zvaná průstřih...) Bude to originální, to tedy určitě. S mamkou se co se vkusu týká shodnem. Takže? Vsadím se, že žádná z mých spolužaček takový zdroj nemá...

Zároveň ale ve mně hlodají obavy. Co když budu pořád vypadat červenofialovohrbolatě? To se bude s tou tmavěmodrotřpytivou pěkně tlouct... Jsem netrpělivá? Tragická? Pořád si kladu otázku, jestliže to takhle má být. Funguje ta kosmetika tak, jak má? Srovnávám fotografie ze srpna, zářijových dnů, října. V hlavě mi neodbytně vyskakuje křivka grafu směrující prudce dolů, do pekel. Řekněme, že občas s tím optimistickým přístupem mívám problém.

úterý 1. října 2013

Klid v duši

...aneb na co zrovna myslím, pokud nevyšiluju.

Včera jsem se vracela pozdním odpolednem ze "schůzky s kosmetičkou". Zní to dost směšně - nikdy takovou osobu ve svém životě nepotřebovala a najednou se tu objevila jako bonus k užívání kosmetiky Mary Kay. Upřímně, v tu kosmetiku nějakou víru mám - začala jsem ji užívat před týdnem a doufám, že zabere. Tím chci říct, že si nemyslím, že je úplně špatná a že není na stejné úrovni s Avonem nebo Oriflame, jak někteří rýpají. Ale ta ženská - no potěš! Z filozofie firmy Mary Kay mám husí kůži. Nadšené úsměvy, podávání rukou na začátku a na konci setkání, švitoření o čemkoliv - děkuji pěkně. Mimochodem, téhle paní by měl někdo zabavit tubu s make-upem a zamknout ho před ní do trezoru...

neděle 29. září 2013

Jak se mi přihodilo akné

Co vedlo ke katastrofě posledního měsíce? Nemám tušení. Akné jsem měla snad odjakživa. Jenže nikdy nebylo tak výrazné, aby pro mě představovalo nějaký zásadní problém. Na počátku roku 2013 se dokonce vyčistilo zcela neuvěřitelně. Zažívala jsem úžasné období. A potom najednou přišel konec prázdnin... a bum! Začala jsem se osypávat více a více. Kožní prohlásila, že mám "šílené akné a je ze mě v rozpacích." Nabídla mi léčbu isotretinoinem. Odmítla jsem. A z paní doktorky jsem se psychicky zhroutila. Bylo toho víc, co mi řekla. Mamka mi k ní zakázala chodit. Od té doby jsem sama na válečné stezce. V současné době testuji kosmetiku Mary Kay. Stála nemalé peníze. Mám toho plné zuby.

Těší mě!

Slušnost mi velí, abych se představila. Tak tedy... Jsem Markéta. Mám 19 let. Jak ostatně můžete vidět na té malé fotečce vpravo, mám velké oči a tmavé vlnité (ne kudrnaté!) vlasy. No a potom je tu akné, které nevidíte, protože v době pořízení té fotky jsem ho téměř neměla a je přeci hezké schovávat si nostalgické připomínky starých časů.

Acne conglobata už nějaký ten týden drtí můj obličej do směsi červených hrudek, boulí a roztodivných fleků s hnisavými čepičkami navrchu. (Už se vám dělá špatně?) Jsem bojovníkem v bitevní vřavě, kde mě z nějakých nevysvětlitelných důvodů mlátí jenom do obličeje.

Nebudu lhát. Mívám lepší dny a pak ty horší. Záchvaty rozjařeného optimismu způsobeného endorfiny vyplavenými při cvičení se střídají se stavy naprosté malomyslnosti, kdy končím v slzách nakloněná nad umyvadlem (tam totiž stojím a pozoruju se v zrcadle). I přes tohle všechno však převládá touha žít jako normální člověk. A i když budu možná jen mluvit do prázdna, snad mi to pomůže. Budu se snažit o pravdivé zprostředkování svých myšlenek a mapovat ten dlouhý kus cesty přede mnou.

Tak tedy vítejte v mém tečkovaném životě!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...