úterý 31. prosince 2013

Zápisky abstinentovy


Antibiotikům bezpochyby vděčím za mnohé. Jsou úžasná, skvělá a užitečná. Přesto je tu ona podmínka. Nepijte! Což o to. Rovných sedmnáct let jsem abstinovala a ani teď žádný závratný pijan nejsem. Proto by mi to teoreticky nemělo vadit. Jenže znáte to. Závist je ošklivá věc. A co si budeme nalhávat, jsou případy, kdy bych do sebe s chutí něco kopla, jen abych otupila smysly... těžce zkoušené pijanstvím ostatních.

Vítejte v mém deníčku, psaném pevnou rukou. Respektive pevnými deseti prsty. But baby, at what price?

pátek 27. prosince 2013

Zázračný krém má jméno

Zdravím a doufám, že si užíváte krásné Vánoce. Já ano. Jsem spokojená, najezená a je mi teplo... Dny trávím sledováním pohádek, čtením, hraním jisté online hry a zejména psaním své seminární práce do výtvarné výchovy, o čemž ví své zejména Odula, jež tímto oficiálně povyšuji do hodnosti své vrchní poradkyně, kteroužto funkci i bez toho svědomitě zastává již od chvíle, kdy jsem jí položila svůj první dotaz.

Přicházím se slíbeným článkem o zázračném krému, o němž jste si mohli přečíst zde, a který jsem slíbila odtajnit, jakmile jej dostanu. Krém se podle očekávání objevil mezi vánočními dárečky a já jsem tak měla příležitost dovědět se, co je to vlastně zač. Upřímně, něco mě na něm překvapilo.

úterý 24. prosince 2013

A je to tady...

Všem svým čtenářkám děkuji za jejich podporu a milé komentáře. Nedokážete si ani představit, jak moc to pro mě znamená. Přeji vám ty úplně nejkrásnější Vánoce strávené ve společnosti lidí, které máte rádi a do nového roku hlavně zdraví a duševní pohodu, protože co si budeme povídat, na tom záleží nejvíc... ;)
- Markéta

sobota 21. prosince 2013

Akné aktuality: Co se mi děje v hlavě a co na obličeji

Ve středu jsem se opět vydala na výlet do našeho slavného krajského města. První zjištění? Zbožňuju inverzi! U nás pod horama je krásně jasno, ale zároveň mi zuby necvakají o sebe, sotva vylezu ze dveří. V Ostravě mě to málem odfouklo a na zataženou oblohu vůbec není hezký pohled. No co říkám, zbožňuju inverzi.

Nyní však opustím úvod shrnující mé praktické poznatky o počasí a pokusím se přiblížit a zhodnotit současnou situaci v oblasti akné a psychiky.

středa 18. prosince 2013

O cvičení

Nikdy by mě tímto tématem nenapadlo zabývat se... Kdyby mi před několika týdny nebylo řečeno: "Hubneš! Ať se nám neztratíš před očima!"
Hned zkouším, jestli je to pravda. Plesknu se rukou přes stehno a ejhle. Vždyť ono se to skoro netřepe!

Toto prohlášení bych měla uvést na pravou míru. Nehubnu. Navíc se cpu. Ne sladkostmi a chipsy a podobně, ale prostě mám ráda jídlo, opravdové jídlo a mohla bych jíst pořád. Prokazatelně vážím pořád stejně. Nicméně, možné je, že tu změna přece jen je. Nikdy by mě nenapadlo, že moje poskakování bude mít nějaký efekt. Nesnažím se o něj.

Co se u mě rozumí cvičením? Vcelku jednoduchá sestava posbíraná z různých zpevňovacích a tvarovacích cviků z celého internetu. Něco na břicho, něco na nohy, něco na pr... Dvacet minut každý den. Ono je to ale vlastně celkem jedno. A proč tedy cvičím a co mi to dává?

neděle 15. prosince 2013

Zdravé Vánoce: místo cukroví ovoce namáčené v jogurtu!

Nebo taky ne.

"Taku radu na řiť kladu," říká má prababička a samozřejmě má pravdu. Aby nás nikdo ani v nejmenším nemohl podezírat z úmyslu bojkotování vánočního obžerství, náležitě a důkladně jsme se pojistili. Ostatně jako každý rok. Cukroví pečeme rovnou pro tři domácnosti najednou - u babičky. A pokud bychom vyrobili méně, než dvacet druhů, tak by snad nebyly Vánoce. Letos to bylo druhů dvacet čtyři. Ano. Ale babička to ještě něčím určitě zaokrouhlí. Když už, tak už...

úterý 10. prosince 2013

Experiment: bez make-upu (část prvá)

Nevím přesně, co mě to popadlo. Svůj díl na tom mělo to, že jsem už ze všeho toho makeupování, zakrývání, zapatlávání, pudrování, přepudrovávání a opravování masky zcela, naprosto, kompletně a beze zbytku otrávená, znechucená, unavená, unuděná... a výsledek mi nepřinese žádný pocit uspokojení.

A potom je tu fakt, který vykřikuje každý samozvaný "odborník" (nejlépe v komentářích pod videi Cassandry Bankson): make-up akné zhoršuje, nenoste ho..! Parabeny, bla, ucpané póry, bla, bla... Uznávám, nevrhejte se na mě, něco na tom bude, nemyslím si ale, že by právě taková věc měla zásadní vliv na mé hormonální (téměř jistě to prokážou až testy) akné. Pak jsou tu holky z mé třídy - dvě nebo tři, které se pyšní dokonalou pletí a nenosí make-up (sláva, sláva, že někdo takový existuje!).

V neposlední řadě, zdá se mi, že si používáním make-upu tak nějak kradu vlastní identitu. Rozumějte, už dobrých pět let jsem do školy nebo na jiné veřejné místo nevylezla bez make-upu, bez ohledu na stav pleti. Mám ji přece tááák mastnou (to je fakt, který nelze popřít) a tady je beďar (kde jsou ty časy), dnes bych byla za jeden beďar a nic víc uprostřed obličeje vděčná. I kdyby byl zrovna mezi očima. Znáte to místo, že jo? Tak to je.

Za další. Mám ráda ten pocit, těsně po umytí, bez mastnoty, s vůní tymiánu. Což mě přivedlo k nápadu, že na chvíli upustím od různých obličejových umývátek. Třeba se mi to vymstí, třeba ne. Nakolik jsou různé pěnygelykrémyemulzetonikaséra jen reklamním tahákem? A jak by se cítila pleť bez nich? Co je špatného na čisté vodě? Mamka si pouze jí myje obličej celý život a měli byste vidět, jak krásná její pleť je. Tak co kdybych toho po x letech na chvíli nechala? Jelikož by to zahrnovalo i přípravek, kterým se odličuju, tak to prostě vyžaduje, aby nebylo co odličovat... Aspoň tedy do té doby, dokud neseženu něco, co bude vyhovovat mým představám.

Tak, tady vidíte shrnutí mých ušlechtilých cílů. Jak dlouho mi ale takové odhodlání může vydržet?

neděle 8. prosince 2013

Krvavý Mikuláš

Co se stane, pokud někdo třídě 4.C upře brutální pasování bažantů? Inu, na tuto třídu zbyde úkol dělat Mikuláše... A poněvadž je to třída plná mstivých potvor, zapomeňte na vlídného vousatého staříka, hodné andílky a roztomilé čertíky. Naše třída se proměnila v bandu záhrobních bytostí s křídly zbrocenými krví, mrtvolných masek a těch nejzlomyslnějších ďáblic. Nic pro slabé povahy.

Ovšem i tahle banda musí mít někoho zodpovídajícího za čistotu po takové řezničině. Z tohoto důvodu byly vyčleněny tři uklízečky, mezi kterými jsem byla i já (mám se urážet?). Narozdíl od svých kolegyň jsem svůj kostým pojala dost neuklízečkovsky. Na dotaz, co to vlastně představuju, jsem odpovídala: šílenkyně ze záhrobí se zálibou v krvavých hadrech.

A o krev nebude nouze. Doufám jen, že všem postiženým se podaří vyprat tu patlačku z drahých značkových oblečků, jinak se nám ten Mikuláš ještě pěkně prodraží... Jestli se mi takový typ akce líbil je poměrně diskutabilní, protože jako konzervativce mě všechny změny vyvádějí z míry, ale fakt, že můžu vypadat děsně a ještě mi za to skládají komplimenty, mě pochopitelně potěšil.

pátek 6. prosince 2013

Moje akné: Bez cenzury & Jak to cítím?

Přijde mi jako docela dobrý nápad dát sem fotky, které ukazují skutečný stav. Ne proto, že bych byla nějaká masochistka a užívala si vystavování naprosto nelichotivých snímků na internetu. Ale zkrátka byste možná rádi věděli, o čem celou tu dobu mluvím a na co si stěžuji. Navíc bych to také ráda pojala, jako jakési zmapování vývoje.

Zároveň si bez nějakého sebeshazování myslím, že spousta z vás se bude po zhlédnutí těchto fotek cítit lépe, ohledně svých nedostatků. Já to tak ostatně taky mám. Existují lidé i s horším akné než já. A ten pohled na ty fotky, přestože ty lidi samozřejmě lituju, protože vím, že spousta z nich má zkažené životy, mě tak nějak uklidní.

úterý 3. prosince 2013

Kterak jsem objevila zázračný krém

Na úvod bych moc ráda poděkovala těm, co se ozvali v komentářích. Chtěla bych říct že si toho vážím a jsem za to moc ráda. Takhle po ránu mě to energií nabilo natolik, že jsem ustlala postel svého bratra, přestože jsem předtím přísahala, že mu tam ten svinčík nechám. Tak vidíte, co to se mnou dělá.

Teď už tedy ke krému. Hledání něčeho, co by vyhovovalo mé pleti jsem už před časem vzdala. Po všech krémech, které slibovaly matný vzhled (ehm, Garnier, ehm...), jsem se leskla jako bych se namazala sádlem. A postoj mé bývalé kožní, co se krému týká, jistě znáte. Takže jsem si řekla: Hele, Markůšu (ano, mám přezdívku Markůšek, za což vděčím své sestře), krémy asi nejsou nic pro tebe. Pak jsem objevila oleje - výborné. Asi bych tedy nehledala dál, kdyby babička nevykládala svým kamarádkám o tom, jaké mám problémy s akné. A tak se přihodilo, že ta kamarádka někde vyhandlovala malý vzorek čehosi v neoznačeném bílém kelímku. Nejevila jsem o to nijak zvlášť velký zájem, protože jsem v té době začínala s něčím jiným (ehm, Mary Kay, ehm...). Až když to všechno začalo selhávat, toho dne, kdy jsem se vrátila od své (staro)nové kožní, jsem se rozhodla přidat k těm antibiotikům něco nového.

neděle 1. prosince 2013

Ještě pořád žiju

Pokud už jste náhodou začali spřádat teorie, že jsem umřela, je nejvyšší čas je vyvrátit. V akné oblasti se toho stalo hodně a já jsem se prostě nějak nemohla dokopat ke psaní. Po marném boji jsem nakonec přece jen skončila na kožním. Ale u jiné paní doktorky, která je mimochodem nejlepším lékařem, co vůbec znám.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...