sobota 3. ledna 2015

Stres a učení: dvojka, co nejde k sobě

Moc vás po dlouhé odmlce zdravím u nového článku. Nějaká krize blogerská zákeřná mi poslední dobou (spolu se školními povinnostmi) brání pravidelně psát, nicméně věřte, že jsem na vás každý den myslela.

Myslím, že ve spojení s nadcházejícím (a mým prvním) zkouškovým obdobím, je stres a jeho dopady více než vhodné téma. Já tedy jeho působení můžu sledovat. Tedy musím, i kdybych nechtěla. Říkám si samozřejmě no tak Markéto, uklidni se, možná u zkoušky nebudeš nic vědět, ale aspoň budeš mít hezkou pleť. Povím vám, že tato taktika žádné závratné výsledky (ne tak překvapivě) nemá.

Nicméně, nějaký postoj je k tomu přece jenom potřeba zaujmout. A jde o to, aby byl co nejpřijatelnější a nejpříjemnější.

Asi víte, že mám v oblibě TheLoveVitamin Tracy Raftl. V jednom z emailů, které jsou čtenářům rozesílány, jsem našla pár podnětných myšlenek na toto téma. Poskytnout ale pochopitelně můžu i vlastní zkušenosti. Takže není nač otálet a hned se do toho můžeme pustit.

Jak se s tím (sakra) vyrovnat?
Správně. Dnes si odpustím bádání nad příčinami a spouštěcími faktory. Místo toho na vás rovnou tasím Tracy.

Víceméně ji budu parafrázovat, pokud vám povím, že snaha potlačit ten pocit, že je to prostě úplně na (víme co) je marná a nepovede to k ničemu lepšímu. Strategie kouknu se do zrcadla - jsem hnusná - odložím to zrcadlo - myslím na něco jiného, vidíte, jak myslím na něco jiného? - kouknu se znovu do toho zrcadla, žádné ovoce nenese.

Není to žádná překvapivá myšlenka, že věci v sobě nemáme potlačovat. Vždycky se to nakonec nějak dostane na povrch a spolu s tím i pocit viny, že jsme nedodrželi to, co jsme si předsevzali. Nezní to moc lákavě, ale některé věci je třeba prožít, projít si přímo skrz ně. Akceptovat skutečnost.

Pro mě to funguje tak, že pokud se ohledně sebe cítím blbě, tak se snažím spáchat něco velmi naplňujícího. Třeba napsat ten článek. Nelze žít ve stavu permanentního štěstí, takže je samozřejmě naprostá hloupost obviňovat se z toho, když si jen a pouze potvrdíte, že to vážně nejde.

Legendární studijní doupě v rodičovské ložnici.

Markétin praktický poznatek z učení
Každý, kdo kdy studoval, mi určitě potvrdí, že takový stres ze zkoušek je mimořádně zákeřná věc. Bohužel se na nás projevuje různými způsoby. Někdo nejí, někdo se cpe a někdo se z toho osype. Pro mě platí poslední dvě možnosti, i když, ruku na srdce, cpu se pořád, protože jídlo je moc fajn záležitost.

Jak na tento studijní stres aspoň trochu vyzrát? Ráda vám předložím několik bodů. Upozorňuji ovšem, že jakkoliv jsou to poznatky z praxe, teorií to zůstává v tom ohledu, že zkouškové je jaksi ještě stále přede mnou.

  • Možná to bude znít zvláštně, ale v tomhle ohledu je skvělá věc oprostit se od školy a od hrozby zkoušky jako takové. Nedrťte to do sebe s představou zákeřného zkoušejícího před očima. Mně se osvědčilo říci si, že se to učím pro sebe. Pokud vás to, co se učíte, aspoň trochu baví, máte už napůl vyhráno. Zkuste v sobě aspoň trochu vzbudit zájem. Výsledkem může být docela významný rozdíl.
  • Mějte plán. Není potřeba rozkouskovat každý den od rána do večera, ale udělejte si v té mase informací a povinností trochu systém. Vymezte si to, co se prostě za danou dobu máte naučit, zaměřte se na tu jednu věc a neřešte tu další strašidelnou haldu. Možná je to jen taková kapka v moři, ale je lepší začínat s tím, že už když nic jiného, tak umím aspoň tyhle tři stránky. Časem to už může být jenom lepší.
  • Věřte si. Sebelepší plán zkrachuje na nedostatku víry v sebe sama. Místo představ, jak to nedáte, zkuste udělat opak. Samozřejmě, že nic nebude zadarmo. Je ale zbytečné, až nežádoucí, týrat se zbytečnými hrozivými představami a tragickými scénáři.
  • Nezapomínejte na drobné odměny. Snažte se o to, aby vám bylo aspoň trochu hezky. Jenom pozor, ať to nepřeroste v prokrastinaci. (Je prokrastinace psát článek o prokrastinaci?) Z vlastní zkušenosti můžu podotknout, že opravdu není dobré začít scrollovat některými účty na twitteru. Je to past.
  • Opijte se. Že to není konstruktivní řešení? Ale prosím, klidně si dejte vaši obvyklou sklenici lahodného mléka, nikdo vám nebrání. Nakonec aspoň budete ve stresu z toho, co jste všechno v tom stavu spáchali, což zcela vytlačí stres z učení. Budete se akorát muset hodně snažit, aby se ty dva stresy pouze částečně nepřekryly.

    "Ujišťujeme čtenáře, že poslední odrážka byla myšlena jako vtip, že ano, Markéto... Markét?"

Hlavně nesmíte zapomínat, že jste stále úžasní. 
No a co, že to vypadá, jako by moje brada měla lepru. Pořád jsem boží.


Ať už vás čeká cokoliv, přeji vám v tom hodně štěstí. No a dlouho jsme se neviděli, takže mi do komentářů klidně můžete připsat, jak se vám daří a co je nového. Moc mě to zajímá! No a samozřejmě, mějte se moc hezky.

13 komentářů:

  1. Markét, hezky napsáno. Já zkouškové neprožívám už takovým stylem (přece jen už to je mé několikáté zkouškové, a tak nějak se spíše cítím divně, když ho nemám), ale pořád v žaludku přetrvává "takový ten pocit", a v hlavě se mi honí jen škola. A když uvažuju o něčem jiném než o škole, cítím se provinile :D

    Držím palec, ať zkouškové dobře dopadne, ty to určitě zvládneš, jsi holka šikovná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, i teď při prokrastinaci u Tebe na blogu se cítím provinile. A ano, psát článek o prokrastinaci je prokrastinace :D

      Vymazat
    2. Děkuji :) Ten provinilý pocit je ošklivý, vůbec ho nemám ráda :D Ale samozřejmě všechno nakonec dopadne dobře, bezpochyby, u mě i u tebe :)

      Vymazat
  2. Markétko, tvůj smysl pro humor mi hrozně chyběl :D. Jo stres je hezky zákeřný. A na mou pleť má nehorázný vliv, stejně jako to odporné ovzduší tady na Karvinsku. Vždycky když odjedu na hory, mnohem se mi zlepší, ale jakmile se vrátím, je to v háji :D. Co mi ale pomáhá, je nějaká bylinková mastička s názvem BoroPlus, je sice malinká, ale vydrží dlouho :). O prokrastianci mi povídej, všechno má přednost před učením. Jsem si jistá, že zkouškové zvládneš levou zadní, jsi holka šikovná ;):)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, to jsem ráda, že moje sžíravost a kousavost taky někomu chyběla :D Vidíš, já jsem mívala akné i u nás, prakticky v horách... ale tak aspoň tam bylo hezky :D Na mastičku se určitě podívám. Přednost má opravdu všechno, dokonce i na koleji uklízím, jako že i vytírám (!) a mám srovnané věci na stole, a to je co říct :)) No a děkuji, samozřejmě! :)*

      Vymazat
  3. :) Jako vždy, krásně a trefně napsáno. Když jsem se ještě já učila něco do školy, stres mě hrozně omezoval, ale víš co. Tohle všechno v těch bodech, co jsi napsala, jsem si pořád v duchu říkala, ale stejně si moje hlava dělala co chtěla :D. Se strachem se holt musí člověk naučit jednat. :).. No a na VŠ mě ovlivňoval strach + ještě se u mě vyvinula extrémní nesoustředěnost. :D Štve mě to, protože i teď se musím snažit, jen abych přečetla nějakou fajn knížku. Ale i s tím se dá pracovat, nejlíp se něco dělá, když tě to fakt baví.
    Hezký Markétko :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ještě jednou děkuji :) Teorie je moc hezká věc, uvedení do praxe vždycky už daleko záludnější. Taková ta roztěkanost je zlá, ale jak píšeš, vždycky se s tím něco udělat dá, když je snaha. :)

      Vymazat
  4. Tak tenhle stres mě vždycky totálně zrušil a bylo hrozně "příjemné" pak obíhat zkoušky celá osypaná a s náladou pod bodem mrazu. Ale ta radost z toho, když to má pak člověk za sebou mnohonásobně předčí ty špatné pocity před zkouškami :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No že ano, to vážně přidá na náladě, tohleto. Doufám, že si tuhle radost budu moci skutečně užít :D

      Vymazat
  5. Správný přístup! :o) a zkouškové určitě zvládneš.. tak ať se ti daří zlatíčko! :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem se zkouškama nikdy nestresovala... Házet papírama, skákat po posteli a zoufale vřeštět jsem začala až tři dny před prvníma státnicema. :)
    Mám spíš problém s psaním druhé diplomky...vyhradím si na to třeba celý den, ale neustále to odsouvám, odsouvám, až otevřu v deset večer poznámky, chvíli do nich koukám a po pár minutách je zavřu s tím, že už jsem na to fakt unavená :O

    OdpovědětVymazat
  7. Suprově napsáno a hlavně jde vidět, že to máš ze své zkušenosti :) Mě nejvíc zabírá učit se s někým, mít plán a hlavně se nestresovat. V létě budu dělat autoškolu, tak jsem na sebe zvědavá s tím stresem :)

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...