Kdybych nezačala blogovat...

Byla bych o hodně bohatší a měla bych neskonale více času - to je první věc, která mě napadne, pokud mám doplnit tato slova. Ale jak vám evidentně dojde, tato negativa jsou v menšině, což je zjevný důvod, proč právě teď čtete další článek.

Ten bude svým pojetím patřit k tomu méně tradičnímu, o čem si tady můžete přečíst, avšak různorodost se cení a aspoň nenudím. Věci se mají tak, že se našlo pár lidí, kteří si rozklikávají mé články a trpělivě vstřebávají ta moje moudra skrývající se v tečkách, kopečcích i údolíčkách. No a já si zase ráda počtu u nich. V čem mě která blogerka ovlivnila a která je příčinou, že moje peněženka je o pár peněz lehčí? Pokud to chcete vědět, čtěte, a možná se tam i najdete...

Začněme třeba se Včelomilnou Michaelou, která si může připsat rovnou dva body. Tou serióznější položkou na tomto seznamu je OPM, o které jsem poprvé četla až u ní a kterážto věc obohatila můj život.

Nakonec jsem po několika týdnech během kterých neopadlo mé okouzlení z tohoto článku (a po poznání, že s olivovým olejem to vážně nepůjde), odkřepčila do místní pobočky peníze vysávajícího drogerijního řetězce dm. A stala se ze mě hrdá majitelka kokosového oleje, bez kterého to v blogerském světě patrně nejde. Poctivě tedy převaluji olej ve své ústní dutině - nejenže olej nádherně voní, ale i skvěle chutná. Jestliže vážně tato zajímavá metoda účinkuje, ukáže až čas, každopádně by to bych to docela brala, protože mám i záněty dásní - a kokosák přece musí zabrat na všechno!

Jen jedno Míša nenapsala, a to co dělat, když mě půl minuty poté, co si strčím kokosák do tlamičky, skolí záchvat dusivého kašle - a já jsem přece škrťa, stojí to peníze a plivat to nebudu! Pokud byste tedy do budoucna potřebovali rozprašovač na sliny, hleny a kokosový olej, napiště mi, třeba se vám poštěstí a zase budu nachlazená.

Toto je on, můj kokosový olej, kdybyste náhodou měli potíže s identifikací

Co se týče věci druhé, Míša se v nějakém komentáři neprozřetelně zmínila, že sleduje Přátele. To je úžasný nápad, řekla jsem si, vždyť jsem vlastně všechny díly nikdy neviděla. Výsledek? Každý den obtěžuji zbytek rodiny nezadržitelnými výbuchy smíchu.

So no one told you life was gonna be this way...
(Zdroj)

Nebyla to ovšem Míša, kdo mě přivedl k olejům poprvé. Toto prvenství si může připsat JINA, děvče mnoha tváří a její růžová prasátka s naolejovanými rypáčky. Jednu dobu jsem olejovala pravidelně, naučila jsem se, jak se to správně dělá, nicméně mám podezření, že na některou ze složek regeneračního levandulového oleje, který jsem vyzkoušela, mám nějakou alergickou reakci.

JINA mě už také dvakrát zmínila ve svých článcích a přičítá mi zásluhy za nějakou tu osvětu, takže děkuji.

Olejuji, i když teď už jenom s tea tree

O Maybelline Color Tattoo jsem četla zhruba milion a půl článků a jeden z posledních psala semetrika Míša. Tady už testuje, ale mě pochopitelně nakopnul článek nakupovací. Pochopila jsem, že jako správná blogerka musím mít nejen kokosový olej, ale i potetovaná oční víčka, nejlépe v bronzovém odstínu, poněvadž ten drží jako od tatéra. A tak měli v dm opět tržbu...

Už mám taky svoje tatú

Nikola je odvážná začínající slečna a nedávno dostala pár barevných tužek na oči. Nezná moc lidí, co by je nosili, a to mě vedlo k zásadnímu zamyšlení, které skončilo objednáním jedné fialové krásky. Takže Markét, už brzy budeš znát o člověka více, jen co dorazí.

Další velké díky patří velmi osobité Odule, díky které jsem nic neutratila, ale naopak ušetřila (čas) a dostala (dobré rady). Ono se vždycky hodí mít při psaní práce nějakou tu odbornou pomoc.

A to jsem ještě nezmínila skutečnost, že jsem se naučila poslouchat Garbage.

A to se tady vyskytuje ještě další řada lidí, které jsem nezmínila. Lou mě naučila naťupkat si rozjasňující stín pod obočí, blonďatá Téra ve mě vyvolává žárlivé záchvaty kombinací skvělého jídla a skvělého vkusu v oblékání, Kačaba mě ubíjí svým sarkasmem a Zdenule se evidentně snaží být mým pravým opakem, přičemž se dokonce odvažuje tvrdit, že se jí narovnávají vlasy. Protože ale používá můj pineapple, tak jí trochu odpouštím. Kdybyste nevěděli nebo zapomněli (styďte se), co to pineapple je, můžete si své mezery doplnit zde.

Tohle tedy asi bude vše, co jsem vám dnes chtěla sdělit. Teď je zase řada na vás, takže vesele do komentářů, šup!