A Markétka se zvedne a s pocitem privilegované osoby nakráčí dovnitř. A co se tam dozvěděla?
Inu... Dozvěděla jsem se, že paní doktorka je nadšená, že to funguje. Nadšení lékaře a zájem o každý případ dělá hodně, věřte mi. Dohodly jsme se na tom, že dávku tetracyklinu snížíme na dvě kapsle denně, čímžto se dostávám na množství pro běžné pacienty s akné. Po dvou měsících! Tadadadá!
Objektivně a s radostí musím uznat, že přestože se mi ještě pořád nějaké hluboké boláky zejména podél čelisti dělají, je jich míň. Skvrny jsou skutečně bledší, když to srovnávám. A nejvíc pyšná jsem na čelo.
Již tradiční přehled obohacený o fotky, které ještě neznáte:
 |
| 29. 10. 2013 - Před začátkem užívání antibiotik |
 |
| 14. 11. 2013 - Po prvním týdnu užívání |
 |
| 1. 12. 2013 |
 |
| 17. 12. 2013 |
 |
| 4. 1. 2014 |
Když už jsme u toho stresu, valí se na mě ten nefalšovaný maturitně-přijímačkový. Tak mi prosím přejte, ať se nenervuju a ať to ve zdraví přežiju. Nerada bych kvůli tomu nějak omezovala blog, protože je to odreagování a relaxace, tak to snad vyjde, ale kdybyste o mě nějaký čas neslyšeli, budete vědět proč. Ostaně, myslím si, že zdaleka nejsem jediná, kdo toho teď má hodně.
Na okraj mimo akné - v rámci obhlídky VŠ se chystám příští týden vypravit na den otevřených dveří na Univerzitě Palackého v Oloumouci... Lidi, já jsem v tom městě byla jednou. Jsem pitomá, nesamostatná a bez orientačního smyslu. Takže pokud o mě nějaký čas neuslyšíte, je tady druhá možnost. Bloudím ulicemi Olomouce, ztratila jsem se někde cestou na záchod, nasedla jsem do špatného autobusu, tramvaje, nebo se mi nepovedlo otevřít dveře ve vlaku a odjela jsem někam do depa nebo do Rakouska...
Přeji vám co nejklidnější zvládání všech stresových situací... a vy mi to přejte taky...
Koukám, že šťastný konec přece jen bude :-) Moc držím palce, zlepšení je určitě viditelné. Školu určitě vybírej důkladně, ať nedopadneš jako já, která po šesti letech chemie pochopila, že už chemii nikdy nechce vidět a šla na IT.. kolik času a starostí bych si ušetřila, kdybych se takhle rozhodla hned... S orientací v Olomouci ti asi nepomůžu, ale kdybys měla cestu do Pardubic, tak není problém :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc :)
VymazatS těmi Pardubicemi jsi mi teď normálně nasadila brouka do hlavy. Kdysi jsme se s mamkou bavily, že se tam dá studovat restaurátorství. To jsem ale nakonec moc nechtěla a pozapomněla jsem na to. A teď jsem projížděla stránky, protože jsi mi to připomněla, a našla jsem si docela hezký obor, historii a ochranu hmotných památek, to je akorát pro mě. A jsem nadšená z dlouhé akreditace. Takže ačkoliv na den otevřených dveří tam nepojedu, přihlášku budu s nejvyšší pravděpodobností podávat :)
Tak to mě těší, že jsem byla nevědomky nápomocná :-)
VymazatAhoj, jsem z Olmika, můžu ti poradit s cestou nebo ti dělat průvodce, pokud zrovna nebudu v práci nebo doma dohlížet na dělníky :) Jestli chceš napiš mi na mail: X-zina@seznam.cz a když budu moct ráda ti pomůžu. Měj se!
OdpovědětVymazatMarkétko, pokrok znatelný na první pohled, gratuluju, to je super:-) Bereš k antibiotikům i nějaká probiotika?
OdpovědětVymazatJinak máš můj obrovský obdiv, stejně jako Cassandra, Lizzie a další, kdo se nebojí se svým problémem veřejně vystoupit. Jak jsi psala v jiném článku, akné je zákeřná nemoc (už jen nekonečný počet příčin) a člověk za ni nemůže. Zejména článek o chození bez makeupu mě zaujal, zvláště když dnes se pod vrstvou patlátek schovávají i holčiny s pletí bez chybičky. Všimla sis nějakého posunu pleti kvůli tomu, že "nemaskuješ"?
Hodně štěstí s maturitou i přijímačkami, já měla to štěstí, že jsem měla zhruba od patnácti jasno, kam chci jít - no, a bum, najednou si uvědomuji, že se mimo školu ubírám naprosto jiným směrem. No, co nadělám. Jinak já jsem v Praze dva roky a dodnes chodím zásadně podle GPSky v mobilu (kromě bezpečně naučených tras), takže neboj, nesmysl pro orientaci se dá lehce očurat:-)
Moc ti děkuji - za komentář, za to, že jsi se stavila :)
VymazatVezmu to trochu po pořádku.Takže... probiotika beru, ty nejsilnější, jaké mi mamka mohla sehnat. A jsem moc ráda za to, že to dobře snáším, že mám játra v pořádku a podobně. Znovu se prokazuje, že mám ohromně silnou imunitu a nejsem z toho nijak oslabená.
Do Cassandry i Lizzie mám daleko, ale beru to tak, že s nimi mám něco společného. Elaine Mokk znám, i když jsem neviděla všechna její videa, občas se podívám, jaký zaznamenala pokrok a přeju jí pochopitelně, aby jí to vyšlo.
S tím make-upem to jde těžko říct, protože to mám natolik propojené s psychikou, že je těžké určit důvod zlepšení/zhoršení. Já jsem byla kdysi člověk, který se namaloval a vyžehlil si vlasy i o víkendu. To je dost strašlivé. Od toho jsem už dávno upustila a konečně mi přijde normální make-up nemít - předtím jsem se bez něho cítila divně. Přes vánoční prázdniny jsem byla namalovaná jen dvakrát . a a sotva jsem to udělala, už něco vyskočilo. Nevím, jestli to byla náhoda. Když jsem šla namalovaná po Vánocích do školy, tak se mi udělalo akné vyloženě z jedné či dvou vln stresu, ale už jsem se zklidnila - a hle, mizí to.
Takže abych na tu otázku nějak odpověděla - řekla bych, že takové to nenošení mi přidává hlavně po psychické stránce a dokážu se lépe přijímat taková, jaká jsem.
A děkuji za přání ohledně maturity a přijímaček. Teď jsem na to konečně nažhavená a mám chuť něco dělat, zatímco předtím mi to prostě bylo jedno a vnímala jsem to jen přes nějakou mlhovou clonu.
Vždycky jsem si taky představovala, že budu studovat historii, od základky. Ale teď si chci současně podat přihlášku i na úplně jiný obor, logopedii, pro kterou mě nadchla mamkja a jsem tedy zvědavá, kde nakonec skončím a doufám, že si dokážu vybrat správně.