Psychologické berličky (5): Nevrátí se

Zdravím vás u pátého dílu, který se v současné době zdá být tím závěrečným. Ale nikdy neříkej nikdy, tímto si nechávám vrátka pěkně otevřená. Konečně totiž došlo na onu zásadní přelomovou situaci, pro kterou jsem si toto téma šetřila. Vysazení antibiotik je pro mě významným mezníkem v dalším vývoji mé bitvy s akné.

Antibiotika mi dělala společnost skoro čtyři měsíce a je ohromně lehké zvyknout si na fakt, že mají nezanedbatelný podíl na vývoji celé té nádhery. S ukončením užívání pochopitelně sýčkové začnou sýčkovat: a nevrátí se to zase zpět?

Z této otázky by se mohl stát zásadní problém, pokud bych se jí neubránila. Co se proti této myšlence dá dělat a jak se s takovu situací co nejlépe popasovat, se pokusím shrnout v následujících řádcích.

Nedávat tolik na ostatní

Okolní svět nás, tedy i mě, velmi ovlivňuje. Tendence přebírat snadno názory druhých je ohrožující, nezávisle na míře jejich pravdivosti. O čemkoliv, co vás napadne, najdete tvrzení, že je to dobré i špatné. Každá mince má rub a líc a pro mě je důležité nedívat se jen na ten rub. Pokud se dočtu, jak se po vysazení antibiotik vše po čase vrátí, těžko mi to nějak prospěje. Můžou to být názory několika lidí, co zrovna přispěli do diskuzního fóra, dalším to zase zabralo a třeba neměli potřebu to někam psát. Najdou se lidé, kterým se po tetracyklinu nevyčistilo akné ani náhodou. Mě ano. Každý jsem jiný. To, že to u někoho jiného fungovalo nějakým určitým způsobem neznamená, že u mě to musí probíhat stejně. To plyne z individuálnosti našich problémů a akné je příliš široké téma na to, aby se dalo nějak zobecnit.

To se týká i dalších přípravků. Kdybych se měla řídit příspěvky z diskuzních fór, patrně bych si nikdy nepořídila třeba ostropestřec, který v současnosti opět popíjím, jak jste se mohli minule dočíst. Většina uživatelek si stěžuje na to, jak se jim po něm šíleně zhoršila pleť. Kolik z nich ví o něčem, jako je čisticí reakce, je otázka. Stejně tak některé vzápětí dodávají, že zrovna vysadily hormonální antikoncpeci, ale na vině je určitě ostropestřec, protože je pohodlnější tomu věřit.

Z toho plyne, že spoléhat se na názory lidí, u nichž absolutně neznáme pozadí celého případu, ani jejich celkovou informovanost, může být zavádějící.

Ani jediná přesvatá záchrana, ani zlo v koncentrované podobě

Zlepšení akné nemají na svědomí jen antibiotika

A tohle je v mém článku ten podstatný bod. Neupínám se na antibiotika jako na jedinou spásu, která mě zachránila. Změnilo se toho totiž podstatně více.

Za důležitý počin považuji ukončení užívání Gynexu, který mohl mít škodlivý vliv na mou hormonální hladinu. Stejně tak došlo ke změnám v užívání kosmetiky. No a v neposlední řadě je to pochopitelně celá ta psychická stránka, ve které došlo k zásadní proměně.

Spřádám tedy další teorii. Antibiotika jako taková přerušují hnisavý proces tím, že vraždí bakterie, což je známá věc. Samotnému vzniku akné ale zabraňují jen stěží. Akné pochází zevnitř, a je tedy ovlivňováno skrytými faktory, které jdou pochopitelně hůře odhalit. To je důvod, proč léčba, která ze zaměřuje pouze na potírání příznaků tak často nezabírá. Jenže já se právě odvažuji opovážlivě doufat, že jsem snad vyhmátla toho pravého záškodníka ve formě Gynexu. Antibiotika mi zabrala proto, že už jen uklidila ten paskvil, který rozbouřené hormony napáchaly. Stejně tak jako stres a deprese.

Nevytvářet problémy tam, kde nejsou

Což v překladu znamená nešílet při každém drobném pupínku, který vyskočí. To, že jsem skoncovala s antibiotiky neznamená, že se mi od této chvíle už neudělá ani jeden pupínek. Kór když jsem teď začala pít již zmíněný ostropestřec a nakonec i onen Acnevac, který by čistě teoreticky taky mohl mít nějaký vliv, ačkoliv si to nemyslím, navzdory některým hysterickým tvrzením z již zmiňovaného fóra.

Důležité je uchovat si pozitivní přístup a nestrhnout to na sebe znovu. Když si budu opakovat, že jsem vysadila antibiotika a teď to přijde zpět, protože to psala nějaká beruskaxoxo23 v diskuzi na téma "co na akné :-(", opravdu si tím žádnou dobrou službu neprokážu a nakonec akné opravdu přivolám.

V tomto boji jsem zkrátka sama za sebe.

A jak jste na tom vy? Museli jste někdy řešit něco podobného? A shodneme se v něčem? Popřípadě vás napadají nějaké další zajímavé myšlenky či mi chcete jen udělat radost pěkným komentářem? Aktivitě se meze nekladou!