Když namočím si tlamu do medu...

Vítám své milované obecenstvo u nového článku. Dnes budu trochu míň myslet a víc konat. Se sestrou jsme v podstatě vyrostly na písničkách Svěráka a Uhlíře (kromě dalších podnětných vlivů jako Čechomor, Buty, Kabáti... Rammstein). Takže. Velmi živě si pamatuji jednu bůhvíkde nahranou kazetu, která si to v našem magneťáčku celkem často vyřvávala. Byly to ohromné hity a mamku velmi těšilo, že jsme si je mohly společně vyzpěvovat na výletech.

Jeden text, přestože v našem skromném repertoáru (Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte, krávy, krávy, jakou máte řeč?) nebyl, si pamatuji dodnes:

"Když namočím si ořech do medu, velký věci náhle dovedu.
Vjede do mě strašná síla,
přepral bych i krokodýla,
když namočím ořech do medu."

Tolik krátká kulturní vložka. Ořechy dnes necháme na pokoji a zaměříme se na med. Ten vám patrně představovat nemusím. Jen bych chtěla zdůraznit, že medem myslím opravdový med, žádné supermarketové pseudomedy a pančované výtvory některých hamižných včelařů.

Pokud doma med splňující tyto předpoklady máte, můžete si přečíst, co s ním vyvádím já a třeba se inspirovat.

Potravina

Na chleba, do čaje s mlékem, do marinády na žebírka, do nivové omáčky na špagety, do zázvorového lektvaru při nachlazení a zhruba milion dalších využití. Potřebuji dodávat více?

Nespavost

Klasika. Pokud zrovna netrpíte chronickou insomnií, ale jednou za čas prostě nemůžete zabrat, je med pro vás jako stvořený. Mě stačí čajová lžička a do půl hodinky pokojně spinkám. Nehledě na to, že je fakt dobrý.

Pálení žáhy

Na což přišla moje maminka, kterou bych chtěla upozornit, že tento článek čte na vlastní nebezpečí. Splněno. Když ji v těhotenství pálila žáha a zároveň nemohla spát, šla na med a zjistila, že to zabírá na jedno i na druhé. I já jsem mívala období, kdy mě žáha často pálila. (Zamezuji veškerým spekulacím prohlášením, že se nejednalo o těhotenství. Dnes to připisuji nějaké záhadné fázi puberty. Jednu dobu mi bývalo blbě, jen co jsem lehla do postele a takhle se to táhlo pěkně dlouho, než to prostě odeznělo. Tělo je prostě záhadné...)

Pokud chcete mít tento prostředek obzvlášť vymakaný, namočte si do toho medu třeba mandli. (Vida, nakonec přece došlo i na nějaký ten ořech.)

Med na klasickém portrétu...
(Zdroj)

Na obličej

A teď konečně přichází zlatý hřeb programu. Med a jeho kosmetické využití. Pravé požehnání. Jak jistě víte, pořád se vypořádávám s hyperpigmentací a s jizvičkami, které se ještě stále trochu olupují. Lépe to popsat neumím. Moc ráda bych byla, kdyby šupinky zmizely.

Nicméně, na vyhlazování mám užívat Eclaran. A taky to tak dělám. Ne každý den. Možná, že vyhlazuje. Ale zároveň také suší, což mi přijde poněkud kontraproduktivní, protože šupinky takhle nikdy nezmizí. Pokud...

Pokud samzořejmě nesáhnu po medu. Žádné závratné množství, stačí trocha. Osvědčilo se mi užívat jej při sprchování, protože: a)pleť má šanci trochu se napařit, b)nikdo se na vás nedívá a můžete med nechat působit delší dobu. A mezitím si oholit nohy. Třeba.

Netřeba medopádu, jako má tady paní...
(Zdroj)

To, že med má antibakteriální účinky, se zcela bez pochyby hodí. Co je ale hlavní, je jeho zjemňující účinek. Vážně. A v kombinaci s následnou aplikací krému namíchaného šikovnou Míšou je to teprve blaho. Mimochodem, na krémík tu tady jednou určitě dojde. Zdá se, že med vyhlazuje přinejmenším stejně dobře jako Eclaran, s tím rozdílem, že se jedná o nesčetněkrát bezpečnější a přírodnější cestu. Zejména však vytáhl do boje i proti loupajícím se místečkům. Zároveň z něj mám ještě lepší pocit, než z olejů.

Se špetkou skořice tamtéž
Občas zatoužím po vytuněné verzi, na kterou mě přivedla stará známá Cassandra. Ona už jenom samotná představa medu se skořicí je příjemná a chutná. Ovšem skořice na obličej, to je takový malý ďáblík. Když jsem to poprvé viděla v Cassandřině videu, nemohla jsem uvěřit, že ta rajčátková barva je z trochy skořice.

Skořice má totiž neobyčejný vliv na prokrvování. Pokud ji aplikujete na obličej samotnou, do několika vteřin to začne pálit a už jenom můžete sledovat, jak rudnete a rudnete. Proto je radno ji s něčím namíchat. Co může být lepšího, než vláčný, hustý, zklidňjící med? Červení budete tak i tak, ale patrně to bude o trochu příjemnější proces.

A k čemu že je to vlastně dobré? Laicky řečeno, když se krev pořádné rozproudí, urychlí to i rozpouštění různých hnusíků. Ostatně, na podobném principu funguje i léčba světlem. Tak proč si to doma skoro zadarmo neokořenit?

A už zbývá jenom závěr. Jaký vztah máte s medem, popřípadě s písničkami Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, vy? Budu se těšit na vaše sladké komentáře!