neděle 9. listopadu 2014

O akné a stresu... jinak

Krásný den vám všem.

Je na čase na chvíli slétnout z výšin přemýšlivých... popřípadě vyškrábat se z hlubin alkoholických historek. A pro jednou se zaměřit prakticky.

To, že stres způsobuje akné, je věc, kterou můžu třikrát podtrhnout, zakroužkovat, orámovat vykřičníky, vystřihnout a nalepit si na čelo. Prostě je to fakt. Stejně jako mírná ospalost tepající ve spáncích, hlas Chestera Benningtona, světlo lampičky, stůl zaházený sešity a mlčící facebook.

To jen abych vás vpravila do situace. Některé lidi bych si ráda přitáhla k sobě, spoutala vzájemně naše myšlenky a už nepustila. Zase mluvím/ píšu z cesty. Ale mazat to nebudu.

Takže děti, opravdu, zpátky na zem.

Pochopitelně, že jsem si byla nucena tolikrát klást otázku proč vlastně stres způsobuje zvýšený výskyt pupenců a všemožných parádiček?

Když odhlédnu od všech těch vnitřních pochodů a hormonálních rejů, zůstává jedna poměrně podstatná a naprosto prozaická příčina.
Jsem nervózní člověk. Poznáte mi to na rukou. Nevydrží chvíli v klidu. Pořád musí něco provádět, někde se hemžit a tetelit. Kór když mě někdo nebo něco doopravdy dostane. Uhlazuju si pořád vlasy, všemožně se drbu a nejsem chvíli v klidu. Snažím se na tom pracovat, ale víte - vždycky to nejde.

No a potom jsou situace, kdy jsem doopravdy nějakým způsobem vyvedená z míry. Ať už jde zkrátka o prostý fakt, že toho mám hodně, nestíhám a podobně, nebo jsem rozhozená konkrétní člověkem, například či je to takový ten divný pocit nudy spojený s provinilostí, že nic nedělám.

Když tedy taková situace nastane, začínám mít problém s oním nervózním orýpáváním se. Tedy aniž bych to dělala mnohdy záměrně. A většinou to odnesou všechna místa, kam dosáhnu, což znamená v tom lepším případě paže, v horším si rýpnu do něčeho na obličeji.

No a problém je pochopitelně na světě. Není to žádná opravdová porucha, ve smyslu, že by ze mě na všechny strany lítaly cucky kůže a bůhví co ještě. Nicméně je to činnost, kterou mám s takovými stavy jaksi spojenou.

Když jsem ve stavu spokojenosti nebo přinejmenším opravdové zaměstnanosti, nic takového mě ani nenapadne nebo na to aspoň nemám čas. Z toho plyne celkem logické myšlení nemyslet na to a prostě místo toho dělat nějakou smysluplnou činnost.

Stop rýpání, děti! Nechcete přece dopadnout jako tetička Markéta.
Jenže napsat tady můžu prakticky cokoliv a skutečnost stejně vždycky bude jiná. V kombinaci s tím, co mi na obličeji opravdu vyskáče bez zásluhy mých pařátků nenechavých. Je to, jak Britové praví, challenge. Věřím, že je to věc, se kterou lze něco udělat. Když se opravdu budu snažit. Třeba bych se místo tohohle rýpání mohla zaměstnat něčím jiným, že ano.

Vyžíráním ledničky.

Posloucháním meditačních nahrávek se šuměním mořem.

Paličkováním krajek.

Sledováním Prasátka Pepy.

Čtením článků na něčím skvělém blogu.

Padáním ze schodů. (můj případ)

Posloucháním Katky a Jindry.

Děláním těch věcí, co máte skutečně dělat, místo toho, abyste do sebe rýpali.

Nicméně, na vás, co máte problém se zvýšeným výskytem akné ven stresových obdobích, apeluji, abyste si zkoušeli takových věcí všímat. Ne že byste tím stresové pupence beze všeho odstranili. Ale třeba jich aspoň bude míň, že...

Takže přejte sobě i mě kreativní mysl při vymýšlení činnosti omezující nezřízené plenění kůže. Zajímavé nápady můžete zasílat do naší redakce na adrese... nebo víte co? Raději to napište do komentářů. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost.

15 komentářů:

  1. tak ja jsem asi na pokraji nervovyho zhrouceni nebo nevim.. rypu si oblicej i pri uplne poklidnych a vubec ne stresovych situacich.. treba pri koukani na film nebo ceteni knizky, pri serialech, pri uceni.. skoro porad. drbu a oloupavam stroupky. a neomezuje se to jen na oblicej, ramena a zada si to taky pekne odskacou. jo a nebo se treba drbu ve vlasech a pak vypadaji, jak kdybych tyden nevidela vodu.
    z toho plyne, ze ja zadny napady a doporuceni nemam, takze jsem zvedava, co na to ostatni :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, to je už vyšší level. U mě platí, že když jsem v klidu, tak k takovému sebeolupování nemám potřebu...

      Vymazat
    2. Já oňuňávám když se nudím. :D
      Ve stresu-kdy musím něco dělat- tak na sebe nahodím masku / olej / papírový pytel a jedu a ani si obličeje nevšimnu.
      Ale jak je nuda... to je zle....

      Vymazat
  2. Mně na to funguje jen vyplnit si diář odshora dolů programem tak, že na drbání nezbyde čas. Sice jsem pak v takovým presu, že to pro pleť asi dobrý není, celkově to ale vychází líp, než se nudit (u knihy/seriálu...) a zohyzdit se... Večer padnu mrtvá do postele a nějakýho svědění si ani nevšimnu (atopik jéééj).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to tě obdivuju, protože já se mnohdy k věcem dokopat nedokážu, a pak z toho mám akorát výčitky, což vede víme k čemu. :)

      Vymazat
    2. No, tak to já si plánuju třeba hromadu předmětů, nebo čtyři zaměstnání...zkrátka něco, čemu neutečeš...jinak bych samozřejmě taky ležela jen na hromadě...nedělej si iluze.

      Vymazat
  3. Hlasuju pro prasátko pepu:DDD (jak jinak, že:D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Áno... :D

      a tohle je mnou preferovaná verze: https://www.youtube.com/watch?v=LZZwOVk5XF4 ;)

      Vymazat
  4. Stresové pupínky nemám (před státnicemi jsem sice tři dny nespala, skoro nejedla, zhubla tři kila, ale pleť jsem měla jak miminko). Drbu i tak, protože nejvíc stresující je skutečnost, že tam vidím NĚCO a to něco roznimrám z mikroskopického pupínku do krvavého fleku přes půl tváře. Co pomáhá? Napatlat to čímkoli o čem jsem přesvědčená, že by to mohlo pomoct nebo alespoň důkladně zamalovat (nejsem-li doma sama, protože člověk pak připomíná pacienta trpícího leprou, jelikož obvykle pomáhají ty nejsmradlavější a nejodpornější mastičky :-D).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ono je to lepší aspoň pro ten pocit, že děláš něco pro to, aby pupenec zmizel. A make-up zase pomůže v prosté skutečnosti, že když už člověk udělá něco pro to, aby vypadal dobře, nechce do toho rýpat a zničit to, že? :)

      Vymazat
  5. Taky se neustále drbu a nípu a je to peklo všech pekel... Třeba v práci u počítače - jedna ruka na myši a druhá je volná, aby všechno nerovné na obličeji, ve vlasech, v dekoltu či za krkem pěkně rozdrbala...
    Zatím pro mě neúčinnější věcí je pořádný make-up, který na obličeji opravdu cítím a netroufám si na něj šáhnout, aby ho nerozmazala. Bohužel takhle se líčím jednou za iks měsíců.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak, jak jsem psala výše :) I když normální make-up prakticky nepoužívám, úplně mi stačí skutečnost, že mám na sobě i ten lehký minerální, co ani necítím - ale prostě na to nesáhnu :)

      Vymazat
  6. Ahoj Markétko :)
    Moc ráda čtu Tvoje příspěvky, blog je vážně povedený. Musím se vždycky tak smát, když píšeš o Einsteinu a zákaznících. Od tý doby vždycky, když jdu nakupovat, si říkám, co si asi tak ten prodávající o nás všech myslí :D
    Jináč s drbáním si obličeje já sama už ani problém nemám, naučila jsem se si na něj makat co nejmíň, když nemám umyté ruce. Mám vždycky představu, jak mi tam zas něco vyraší a myslim že vrásnění pohoří mám už dost i tak O:-) Akorát si zas ve stresu ďoubu kůžičku okolo nehtů, hold každý má něco :)
    Markét, koukám, že máš ve sledovaných i Tracy z TheLoveVitamin... Trochu jsem tam zabrouzdala a přemýšlím i tý e-knize. Nemáš s tím prosím nějakou zkušenost nebo info od někoho? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :) Moc ti děkuji.
      Co si občas o zákaznících myslím, to vážně nechtěj vědět. :D I když pokud jsou příjemní, tak vážně není problém ;)

      To je super, že se dokážeš sama takhle odradit. :)

      Z TheLoveVitamin mám jenom jednu úplně základní knížečku zdarma, přímo jsem nic nekupovala, takže netuším. Vím, že Tracy teď udělala spoustu změn a nabízí toho hodně a poměrně výhodně, bohužel přesným infem ani zkušenostmi sloužit nemůžu :)

      Vymazat
  7. To jsem se tak začetla do tvého článku, až jsem se zapomněla všelijak nípat a ňoupat, takže děkuju :)

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...